Francouzi mají zažité rčení, že Paříž je hlavou, Bourgogne žaludkem a Champagne srdcem Francie. Pojem, který je synonymem pro oslavy, veselí a hravost, zná pravděpodobně úplně každý, avšak ne všichni se do Champagne zamilují na „první sklenku“.

Často se musí zkusit druhá a někdy i třetí, která zažehne svou jiskrou vzplanutí, které postupně přeroste ve vášeň, jež zůstává na celý život. 

Mám za to, že Champagne je srdcem nejen Francie, ale prakticky celého mikrokosmu opravdových milovníků vín, přičemž nejeden z těchto „věčně zamilovaných“, zanechal své srdce v tomto Bohem požehnaném regionu, kde se rodí to nejušlechtilejší šumivé víno světa.

Historie Champagne

V porovnání s tichým vínem, které lidstvo zná již více než 10 000 let, je šumivé víno z kraje Champagne elévem, jehož „mládí" je něco kolem 300 let. Archeologické nálezy potvrzují, že se réva vinná pěstovala v tomto kraji již v 5. století a s velkou pravděpodobností se o to zasloužili staří Římané.

Vyrábělo se z ní však pouze klasické tiché víno, které bylo díky křídovému podloží a kontinentálním klimatickým podmínkám poměrně kyselé a tenké. Snad právě proto se do tohoto vína přidával cukr, který upravoval chuť a který se stal s největší pravděpodobností příčinou vzniku šumivého vína Champagne.

Mnoho velkých věcí vděčí za svůj vznik náhodě a nejinak tomu bylo i u Champagne. V roce 1668 vstupuje do kláštera v Hautvillers benediktýnský mnich Pierre Pérignon (1638-1715). Stará se o vinice v majetku kláštera a vyrábí víno. Experimentuje se skleněnými lahvemi a tehdy revolučním uzávěrem - korkem.

Vzhledem k tomu, že se nefiltrovaná vína sladila, bylo otázkou času, kdy se v uzavřené lahvi probudí k životu kvasinky, které mají cukr jako přirozenou potravu. Díky této aktivitě, zvané sekundární fermentace, se v uzavřené lahvi tvoří charakteristické bublinky, které proslavily Champagne po celém světě.

Pierre Pérignon byl podle všeho i znamenitým obchodníkem. Údajně k němu chodila ke zpovědi baronka Jeanne de Thierzy, která měla vlivné známé na královském dvoře. Dom Perignon s ní uzavřel obchod, že pokud mu pomůže uvést jeho víno na dvůr Ludvíka XIV., budou její hříchy odpuštěny. Champagne se stává slavnou.

Velkou milovnicí Champagne byla i Madame de Pompadour (1721 - 1764), milenka Ludvíka XV., která byla i velkou propagátorkou vín z oblasti Champagne a podle jejího prsu údajně vznikla sklenka „miska", ze které se toto víno dříve pilo. Roku 1729 vznikají první „Champagne House" - Ruinart, poté Chanoine (1730), Moët (1743) a v roce 1772 Clicquot.

Někdy však paní Štěstěna na kraj Champagne nemyslela příliš usilovně a tak v roce 1789 Ludvík XVI. prohlásil Champagne za nemoderní a na čas se toto víno stává „nežádoucím". Roku 1804 usedá na trůn císař Napoleon a Champagne opět získává své postavení. Oficiální ochrana názvu Champagne pak pochází z roku 1891.

Charakter Champagne

Na charakter vína má vliv mnoho faktorů, jež mohou poměrně zásadně měnit výraz aroma, chuti i tělnatosti. Nejdůležitějšími činiteli jsou použité odrůdy - Chardonnay, Pinot noir a Pinot Meunier, jejich původ z oblastí Montagne de Reims, Valée de la Marne, Cóte des Blancs, Cóte de Sézanne, či Aube a zejména podloží, které je v Champagne unikátní - nejvíce křída, vápenec a další druhy půd.

Nemalou měrou se podílí na senzorickém vjemu i způsob výroby a doba ležení na kvasinkách - minimálně 15 měsíců pro Champagne bez uvedení ročníku a 36 měsíců pro „ročníková" Champagne. Mnozí producenti však aplikují mnohem delší zrání.

Výroba Champagne

Výroba začíná sklizní hroznů - Vendage. Sklizeň probíhá většinou ručně a i hrozny se lisují ponejvíce celé, bez odzrnění - Pressage. Primární fermentace - Bouillage, slouží k výrobě základního vína, do kterého se aplikují kvasinky ve sladkém roztoku - Tirage. V uzavřené lahvi probíhá sekundární fermentace, při které kvasinky metabolují cukr a vytváří malé množství alkoholu a poměrně velký obsah CO2 - oxid uhličitý.

Deaktivované kvasinky se z lahve odstraní pomocí „setřásání" k hrdlu lahve - Remuage, zmražením hrdla a „odstřelením kalů" - Dégorement. Lahev se doplní dosážním likérem - Dosage, který upraví chuť Champage na požadovanou kategorii podle zbytkového cukru.

Senzorické vlastnosti Champagne

Vzhled

Víno musí být čisté s intenzivním, jemný perlením. Čím jemnější bublinky a čím vyšší intenzita perlení, tím kvalitnější víno. Barva si zachovává poměrně dlouho světlé odstíny od vodově světlých, přes zelenkavé po slámově žluté. Teprve velmi zralá Champagne mají zlaté a jantarové odlesky. Barevné spektrum růžových Champagne je od malinově růžových po lososově oranžové.

Aroma & chuť

Podle délky ležení na kvasinkách a podle vyzrání se v aroma a chuti projevují tóny ovoce - zelených jablek, citrusů, bobulovitého ovoce, peckovin, či zahradního ovoce. U vyzrálejších Champagne můžeme najít nádech toastu, másla, smetany, medu, včelího vosku, kakaa, pangaminu, arašídového másla, nebo karamelu. Projev oxidativního charakteru je u některých vín, zejména s vyšším podílem odrůdy Pinot Noir, velmi typický.

Je nutné mít hlubší znalost těchto unikátních vín, abychom bezpečně odlišili, kdy se jedná o typičnost a kdy se již jedná o vadu. Chuti nejčastěji dominují minerální tóny a kyseliny připomínající tvrdé ovoce. Většinou křehčí stavba vína bývá kompenzována neobyčejnou délkou chuti.

Ivo Dvořák
vice-prezident Asociace sommelierů ČR

Oblasti Champagne

  • Montagne de Reims - 56% Pinot Noir, 28% Chardonnay, 16% Pinot Meunier
  • Valée de la Marne - 63% Pinot Meunier, 27% Pinot Noir, 10% Chardonnay
  • Côte des Blancs - 96% Chardonnay, 3% Pinot Noir, 1% Meunier
  • Côte de Sézanne
  • Aube / Côte des Bar

Podávání Champagne

Champagne se podává do protáhlých skleniček typu „flétna", abychom viděli perlení a koncentrovalo se nám aroma. Teplota pro maximální zážitek je ideální mezi 5 - 7°C. Při otvírání je dobré držet lahev nakloněnou 30 - 45°, aby víno nevypěnilo ven.

Snoubení s pokrmy

Champagne je ideální jako aperitiv nebo jako součást aperitivních koktejlů Kir Royal (Champagne + Créme de cassis). Tradiční gastronomickou kombinací Champagne a kaviáru lze doplnit o snoubení k sorbetům, bílým rybám, měkkýšům, drůbeži, sýrům, šunce a také k některým desertům. Vynikající je i kombinace Champagne a husích jater. Netradičním snoubením jsou i doutníky, které jsou v kategorii light - medium.

Champagne - kategorie

  • Non Vintage Champagne - (bez udání ročníku) nejrozšířenější kategorie. Vína jsou určena k okamžité konzumaci a mohou být zcelována až ze sedmi posledních ročníků. K výrobě se používají odrůdy Pinot Noir, Chardonnay, Pinot Meunier. U většiny šampaňských domů bývají použity do těchto „základních cuvée" všechny tři povolené odrůdy. Na této kategorii si výrobci dávají velice záležet a vína mohou ohromit svou komplexností a plností.
  • Vintage Champagne - (ročníkové šampaňské) vyrábí se pouze v dobrých ročnících, vína mají potenciál ke zrání, odrážejí v sobě kvalitu a charakter ročníku a zpravidla obsahují pouze dvě odrůdy. Těmito jsou Pinot Noir a Chardonnay, protože Pinot Meunier není vysázen ve vinicích typu Grand Cru. Jsou použity hrozny pouze jednoho ročníku, na rozdíl od neročníkových, kde se jedná o cuvée z několika ročníků.
  • Champagne z jedné odrůdy - jedná se o charakteristická vína, která jsou vyrobena pouze z Chardonnay - Blanc de Blancs nebo Pinot Noir - Blanc de Noirs.

Některé zajímavosti Champagne

  • 33.568 ha - celková rozloha vinic
  • 276.000 - počet parcel
  • 4.722 - počet producentů
  • 385.000.000 - vyprodukovaných lahví
  • 34.533.887 - export Velká Británie
  • 19.369.573 - export USA
  • 14.202.834 - export Německo
  • 14.000 - vinohradníků
  • 75% - podloží křída
  • 100% - sekundární fermentace v láhvi
  • 100% - ruční sklizně
  • 28% Chardonnay - svěžest, elegance
  • 39% Pinot Noir - tělo, struktura
  • 32% Pinot Meunier - ovoce, aroma
  • 1kg - hroznů stojí 5-7 Eur
  • 1,2 kg hroznů - je potřeba na výrobu jedné láhve vína
  • 17 - obcí má statut Grand Cru - 9 Montagne de Reims, 2 Valée de Marne, 6 Cote de Blancs
  • 43 - obcí ma statut Premier Cru
  • 318 - obcí má statut AOC
  • 92% - celkové produkce je Brut

Velikosti lahví Champagne

  • Huitieme -0,100l - osmina
  • Quart - 0,187l (1/4 běžné lahve) - čtvrtina
  • Demie - 0,375l (1/2 běžné lahve) - polovina
  • Medium - 0,50l - medium
  • Bouteille - 0,75l (1 běžná lahev) - lahev
  • Magnum - 1,5l (2 běžné lahve) - Magnum
  • Jéroboam - 3,00l (4 běžné lahve) - První vládce Izraele
  • Réhoboam - 4,50l (6 běžnýchlahví) - syn Šalamouna
  • Mathusalem - 6,00l (8 běžných lahví) - příbuzný Noea 969 let
  • Salmanazar - 9,00l (12 běžných lahví) - Asyřanský panovník
  • Balthazar - 12,00l (16 běžných lahví) - Regent Babylonský
  • Nabuchonodosor - 15,00l (20 běžných lahví) - Panovník Babylonský

Kategorie Champagne podle zbytkového cukru

  • Brut Natur: do 3g/l (bez dosage)
  • Extra Brut: 3-6 g/l
  • Brut: 6-12 g/l
  • Extra Dry: 12-17 g/l
  • Sec: 17-32 g/l
  • Demi Sec: 32-50 g/l
  • Doux: více než 50g/l

Hodnocení ročníků Champagne

  • Vynikající - 2002,2000,1999,1998,1996,1959,1928
  • Výborné - 2004,2003,1997,1995,1993,1989,1988,1985,1982,1981
  • Dobré - 1987,1986,1983
  • Průměrné - 2001,1994,1991,1980
  • Podprůměrné - 1984