Váš košík je prázdný
Slavná vinařská oblast Francie, která tradičně soupeří s Bordeaux o titul nejprestižnější oblasti světa. Burgundsko je oblastí menších pěstitelů vyrábějících malá množství často mimořádných vín.
Jestliže v přímořské Bordeaux je králem Cabernet Sauvignon, tak v kopcovité severnější Bourgogne kraluje odrůda Pinot Noir, která je schopna dle řady odborníků poskytnout nepřekonatelná komplexní sametová vína.
Bílou hvězdou na světovém vinařském nebi je však odrůda Chardonnay, která je v Bourgogne základem pro pravděpodobně nejdokonalejší bílá vína. Chardonnay z Burgundska se stalo ukázkou možností a dokonalosti, které lze u vín z této odrůdy dosáhnout. I proto se styl vín z Chablis, Meursault či Montrachet snaží každoročně kopírovat tisíce vinařů z celého světa.
Burgundský terroir je však natolik jedinečný, že jsou tyto pokusy zcela zbytečné a to pravé burgundské víno rozeznáte okamžitě. Srdcem oblasti je Côte d' Or (zlaté svahy), v jehož severní části Côte de Nuits se pěstují převážně červená vína. Jižní část Côte de Beaune je proslavena především víny bílými.
Burgundská vína: typické červené odrůdy: Pinot Noir, Gamay. Typické bílé odrůdy: Chardonnay, Aligote.
Vína, která mohou být vyráběna v celém regionu Burgundska. Jedná se o 51,7% z celkové produkce burgundských vín. Z toho pak červená vína představují 31,7%, bílá vína 51,3%, rosé 1,6% a Crémant de Bourgogne 15,4%.
Vína, která se vyrábí z hroznů sklizených na území konkrétních vesnic. Víno nese název této konkrétní obce. Tato apelace tvoří 36,8% produkce celého Bourgogne. 26 % z toho jsou červená vína, 73,7 % bílá vína a 0,3 % rosé.
Vína vyrobená z přesně definovaných nadprůměrně kvalitních vinic na území konkrétní obce. Známe celkem 684 Premier Cru. Na nich se vyrábí 10,1% celkové produkce burgundských vín. 45,55% jsou vína červená a 54,45% vína bílá.
Vína vyrobená z nejlepších vinic v dané obci. Na rozdíl od předchozích apelací nenesou jméno vesnice, ale konkrétní Grand Cru vinice. V celkem 33 Grand Cru vzniká pouhé 1,4% burgundských vín. Z nich je 57,3% červených a 42,7% bílých vín.
Kromě Chablis, které leží spíše ve střední Francii, spadá pod vinařskou oblast Bourgogne nejdůležitější podoblast, která se jmenuje Côte d‘ Or (Zlatá brána). Do ní se začleňují geografické oblasti Côtes de Nuit, Côtes du Beaune a Hautes Côtes. Další podoblastí jsou Côte Chalonnaise, Mâconnais a Beaujolais.
Burgundsko je oblast (terroir), která je ovlivněna několika faktory. První důležitý faktor je půda. Dalším důležitým faktorem je počasí. Drsné zimy a teplá léta dávají nezaměnitelný charakter odrůdám vinné révy, které se v Burgundsku pěstují. Hlavními odrůdami jsou Chardonnay a Pinot Noir, dále Aligote a Gamay Noir. Spojení těchto tří vlivů ve spojení s uměním místních vinařů dodává burgundským vínům osobitý a nezaměnitelný charakter.
Přestože jsou určité Villages (vesnice) od sebe vzdáleny jen několik kilometrů a vína jsou vyrobena ze stejné odrůdy, tak se často od sebe podstatně a výrazně liší. Proto jsou burgundská vína vyhledávána opravdovými a náročnými milovníky a znalci vína, kteří je považují za nejlepší na světě.
Nejstarší zmínky o regionu pocházejí z druhého století – není ale známo, zda Keltové v té době pěstovali vinnou révu. První zprávy jsou až z roku 591. Mniši a kláštery hráli velmi významnou roli v historii burgundského vinařství. Benediktýni (kolem roku 910) byli prvními velkými vlastníky vinic a to i v následujících staletích.
Cisterciáni (kolem roku 1340) byli dalšími významnými vinaři. Zjistili, že různé viniční parcely nabízejí rozdílné podmínky a dávají vzniknout odlišným vínům – položili tím základy k prvnímu klasifikačnímu systému.
První zmínky o používání Pinot Noir pocházejí z roku 1370 – je však pravděpodobné, že se používala již dříve. Rozvoj regionu přineslo až zlepšení infrastruktury v 18. století – v té době (1720) jsou založeni první NÉGOCIANT obchodníci. Po Francouzské revoluci byla vinařství z rukou mnichů prodána šlechtě.
První klasifikační regulace vstoupila v platnost v roce 1861 (úprava pak v roce 1936). Po zničujícím období první poloviny 20. století se v 50. letech opět dostává víno na vrchol. Po roce 1985 začíná moderní éra burgundské historie.
Nejslavnější červená odrůda severu. Název vychází z francouzských slov pro „pine“ a „black“. Tato odrůda se pěstuje po celém světě – převážně v chladnějších regionech. Je však spojena hlavně s víny z Bourgogne a až na malé výjimky se dá říci, že veškerá burgundská vína pocházejí z této odrůdy. Milovníci těchto vzácných sametových červených vín s hedvábnými tříslovinami je upřednostňují před všemi víny na světě.
I přes složitý systém značení a obrovský počet malých apelací patří vína z Bourgogne na vrchol úrovně světového vinařství. Je možné zde cestovat z vinice na vinici a být neustále u vytržení nad nuancemi této odrůdy.
Pinot Noir potřebuje čas, ale po určité době zrání získává nepřekonatelnou komplexitu, připomínající višeň, sušené švestky, tóny dřevin, kouř a často i ušlechtilé vůně zvěřiny a kůže. Výborně doplňuje širokou škálu pokrmů, jako jsou jehněčí, grilovaná masa, omáčky, roštěnec, pernatá zvěřina a podobně. Právem se považuje za odrůdu k výrobě těch nejlepších vín.
Když Bourgogne, tak Pinot Noir, když Pinot Noir, tak Côte de Nuits. Region se rozkládá na rozloze 170 ha a vyrobí se zde celkem asi 1 milion převážně červených vín. V tomto nejsevernějším regionu s vápencovo- jílovým podložím nalezneme 22 z 23 červených burgundských Grand Crus. Jména, jako jsou Vosne Romanée, Gevrey-Chambertin, Chambolle-Musigny nebo Nuits St. George, zní jako hudba všem nejnáročnějším znalcům a milovníkům červených vín.
Jestliže Côte de Nuits je požehnaným územím pro pěstování Pinot Noir, tak v Côte de Beaune to samé platí o odrůdě Chardonnay. V regionu o rozloze 35 ha se ročně vyrobí 170 000 láhví (2/3 červených a 1/3 bílých). Ačkoli zde nalezneme známá červená vína jako Pommard nebo Corton, tento region staví svoji slávu především na vínech bílých. Sedm z osmi bílých burgundských Grand Crus to jenom potvrzuje. Prestižní Puligny-Montrachet, Corton Charlemagne, Chassagne- Montrachet není třeba dlouze představovat.
Beaune je právem považováno za srdce a hlavní město Bourgogne. Život je zde výrazně ovlivněn nejen produkcí, ale i konzumací místních prestižních vín. Beaune je prastaré keltské a později římské sídlo, městská práva však dostalo až roku 1203.
Od 14. století bylo (vedle Dijonu) sídlem mocných burgundských vévodů, kteří postavili dodnes zachovanou městskou hradbu. Když roku 1477 zemřel poslední z nich (Charles de Bold), francouzský král Ludvík XI. město po delším obléhání dobyl a připojil k Francii.
V roce 1443 kancléř burgundského vévody Nicolas Rolin založil nemocnici a chudobinec Hospic de Beaune. Tím začíná dlouhá historie charitativní činnosti v Beaune.
Dodnes Beaunské nemocnice stále spravují nadační jmění asi 60 ha vinic. Zde se také konají každoroční slavné charitativní dražby, z jejichž výtěžku (několik milionů EUR) se částečně financují nemocnice a starobinec města Beaune. Dnes je Beaune příjemné a prosperující město, ve kterém žije 25 000 lidí.
Každou třetí neděli v listopadu probíhá ve středověkém městečku Beaune v Burgundsku charitativní aukce vín, která patří ve vinařském světě k nejprestižnějším událostem roku. Účastní se jí většina nejslavnějších jmen francouzského vinařství, restauratéři s celosvětovou prestiží, řada obchodníků a celebrit. Když v roce 1443 založil kancléř burgundského vévody Nicolas Rolin nemocnici a chudobinec Hospic de Beaune, zahájil tím dlouhou historii charitativní činnosti ve městě.
Hospices de Beaune se od běžných nemocnic liší vlastnictvím velkého majetku a vinic, které získala za staletí své existence. Zisky z užívání tohoto majetku a podnikání s ním, umožňují investovat každým rokem do modernizace nemocničních zařízení, do špičkových lékařských materiálů, stavby komfortnějších zařízení a dalších odvětví spojených se zdravotní péčí. Příjmy získané z aukce vín se totiž dodnes používají pouze na investice a ne na běžné výdaje.
Nejznámější stavbou v majetku Hospices de Beaune je Hotel de Dieu v Beaune, který je symbolem města a je vidět na dálkudíky střeše s barevnými taškami. Tato krásná stavba (až do roku 1971 fungující jako nemocnice) je dnes turistickou památkou, kterou navštíví ročně přes 400 tisíc návštěvníků.
Hotely i restaurace v Beaune jsou v aukční víkend beznadějně plné. Profesionálové z řad investorů i zástupci nejprestižnějšího světového vinařského tisku pečlivě ochutnávají vína zařazená do nedělní aukce a účastní se celé řady dalších doprovodných akcí. Milovníci vína a turisté si užívají mnoha pro ně určených speciálních degustací, ale i nádherné atmosféry města.
Místní vinotéky a bary jsou tento víkend otevřeny do pozdních nočních hodin. Pověstné burgundské „umění žít" tu cítíte na každém kroku. Náměstí Place Carnot v Beaune je plné stánků s typickými burgundskými produkty. Na ulici můžete ochutnat místní sýry, salámy, ale i ústřice se skvělým Chablis, Meursault či Champagne. Pojízdná „žabí restaurace" připravuje speciality na všechny představitelné způsoby. Pochodují zde průvody historických bratrstev a duní žesťové orchestry. Město tančí, zpívá a slaví...
Michal Šetka,
šéfredaktor časopisu Wine & Degustation