První informace o osídlení lagun a přilehlých oblastí Veneta pocházejí z druhého století před naším letopočtem. Bylo to ještě před příjezdem Římanů, kteří následně založili města Verona, Vicenza, Padova a vytvořili desátý císařský region – Venetia.

Vinařské regiony oblasti Veneto

Obchod s Asií, který byl veden přes Benátky, přinesl regionu velké bohatství a blahobyt. Díky investicím proudícím do Benátek v této době vznikl dodnes funkční systém kanálů, zajišťujících jejich infrastrukturu. Až do počátku 20. století si Benátky udržely status důležitého přístavního města.

I přesto, že hory pokrývají přes jednu třetinu území, patří Veneto mezi nejvýznamnější vinařské regiony Itálie. Přítomnost hor a blízkost moře v rámci jednoho regionu přispívá k rozmanitosti klimatu a tím i rozdílnosti produkovaných vín. Nalezneme zde více než 20 podoblastí, zařazených do kvalitativní kategorie DOC.

Mezi nejznámější patří Bardolino, Valpolicela a Soave, které produkují každoročně stovky milionů láhví. Za povšimnutí stojí také vína Prosseco, Amarone, Breganze, Lugana a Bianco di Custoza. Navzdory každoroční rozdílnosti podnebí se ve Venetu produkují vína konstantně vysoké kvality.

Prosecco - klasika z Veneto

Fenomén vín s označením Prosecco je známý nejednomu milovníku vín. Jedná se o odrůdová vína z odrůdy Glera, která jsou komerčně pěstována pouze v Itálii a to téměř výhradně v oblasti Veneto. Pěstování této odrůdy pro produkci známých šumivých vín má však ještě užší regionální vymezení, vína se rozdělují podle původu hroznů do tří hlavních kategorií.

Více než 95% vinic se nachází v oblasti Treviso a to v kopcovitém regionu Conegliano - Valdobbiadene. To je zároveň označení pro nejvyšší kategorii vín v regionu - tedy Prosecco DOC/DOP di Conegliano - Valdobbiadene, které zaručuje původ hroznů, vinifikační metodu a konečné vlastnosti vína.

Odrůda Pinot Grigio

Odrůda Pinot Gris či Rulandské šedé (v Itálii Pinot Grigio) vznikla mutací z odrůdy Pinot Noir a také s ním kromě barvy sdílí všechny jeho rysy. Hrozny mají šedomodrou barvu, což koresponduje s jejich názvem (gris znamená francouzsky šedá), ale může mít i jiné barevné odstíny (hnědá, růžová, černá, bílá).

Historie odrůdy sahá až do středověku, původem je z Bourgogne. V 18. a 19. století byla odrůda populární právě v Bourgogne a Champagne. Všechno nasvědčuje tomu, že odrůdy Pinot dovezl General Emilio de Sambuy a nechal tyto odrůdy vysázet po celé severní Itálii.

Přirozeným místem pro pěstování Pinot Grigio je chladná pahorkatina mezi 46. - 51. severní rovnoběžkou. A právě tyto ideální podmínky se nacházejí v oblastech Trentino-Alto Adige a především na kopcích Fruili, kde dosahují téměř dokonalosti.

Vína z této odrůdy jsou světlá, slámově žlutá, s jasnou, čistou a květinovou vůní. Pevná kyselina dává vínu svěží charakter. Obvykle je středně plné, vyvážené s čistým a krátkým závěrem. Většinou se tato vína pijí mladá. Dají se použít jako aperitiv, dobře se však kombinují s jídlem.

 

 

Valpolicella u jezera Lago di Garda

Překrásná vinařská podoblast Veneta,na východní straně sousedící s jezerem Lago di Garda. Víno se zde vyrábí již od doby starověkých Římanů. Název „Valpolicella" se objevil v listinách z poloviny 12. století. Jeho původ není známý, mohl by však pocházet z latiny a řečtiny jako směs výrazů, které v překladu znamenají „Údolí sklepů". Region se hovorově nazývá „perlou Verony".

Patří také k oblíbeným místům pro dovolenou ve venkovských vilách a usedlostech. Valpolicella se pyšní od roku 1968 označením DOC, ale největším uznáním bylo v roce 2009 povýšení Amarone a Reciota do kategorie DOCG.

Celý region se skládá z následujících částí: Pescantina, San Pietroin Cariano, Negrar, Marano di Valpolicella, Fumane, Sant'Ambrogio di Valpolicella a Sant'Anna d'Alfaedo.

V množství produkce vína se řadí hned za známější apelaci Chianti. Stejnojmenná vína Valpolicella se obvykle vyrábějí ze tří odrůd - Corvina Veronese, Rondinella a Molinara. Dnes je ekonomika regionu do značné míry založena právě na výrobě vína.

Verona, historické centrum Veneto

Verona je jedním z hlavních měst regionu Veneto, ale díky své historii, pořádání veletrhů, show a oper je rozhodně tím nejzajímavějším. Říká se, že je nejromantičtějším městem na světě. Historie města začíná několik století před naším letopočtem, kdy bylo ovládáno Římany. Od počátku své historie byla Verona velmi důležitým městem i obchodní křižovatkou, často je popisována jako brána do Itálie.

Město Verona se proslavilo zejména díky spisovateli Williamu Shakespearovi, který právě sem vložil děj svého dramatu Romeo a Julie. Je to město s překrásným historickým centrem a množstvím památek – příkladem je náměstí Piazza Bra΄ s Arenou di Verona, třetím největším římským amfiteátrem v Itálii.

Symbolem města je však katedrála, jejíž stavba se započala již v roce 1120. Katedrála ukrývá mistrovská díla, jako je obraz „Nanebevzetí Panny Marie“ od Tiziana nebo fresky od Francesca Torbida z roku 1534.

Město je ze severu a východu obklopené vinicemi Valpolicella a Soave. Dnes žije ve Veroně necelých 300 000 lidí a je typickým kosmopolitním městem – pro představu: jeden z rodičů každého pátého novorozence není italské národnosti.

Gastronomie ve Venetu

Veneto - region v Itálii, který je u nás znám především díky městu Benátky a přímořským střediskům Bibione a Caorle. Milovníci dobrého jídla a pití si zde také přijdou na své. Celý region je směsicí dvou gastronomických stylů: přímořského a horského.

Mezi proslulé přímořské lahůdky patří hojně rozšíření garnáti, srdcovky, krevety a hlavonožci. Jejich úprava není složitá. Všeobecně se nejčastěji dusí s kořenovou zeleninou, máslem a bílým vínem Soave nebo ovocným Pinot Grigiem. Nejčastěji se podávají s tradiční, čerstvě nasekanou petrželkou. Přímořský vliv s sebou nese i různé variace mořských ryb, kde převládá pražma královská nebo mořský vlk. Ryby jsou lehce marinované v oleji, soli a pepři a následně se grilují.

Horský styl je ovlivněn množstvím červeného masa. Mezi nejznámější patří hovězí, kůzlečí, oslí a nezanedbatelnou část tvoří zvěřina, hlavně divoká prasata, perličky, bažanti a koroptve. Nejčastější přílohou je tradiční polenta, vyrobená z kukuřičné mouky, másla, parmezánu a mouky. Nezbývá než popřát dobrou chuť.