Portugalsko není s devíti miliony hektolitrů žádným vinařským drobečkem a při vyslovení jména této země se asi každému rychle vybaví to nejtypičtější – portská vína. Dolihovaná vína tvoří sice pouze přibližně pětinu produkce, přesto stále dominují vývozu.

Portugalsko je celosvětově sedmou největší exportní zemí a vína jsou významnou součástí. Historie začala již v době Římské říše a dodávkami vín do Říma. Moderní doba začala smlouvou s Anglií v roce 1703. Portugalsko a jeho nejznámější region Douro Valley má nejstarší apelační systém na světě. Zde na severozápadě země se pěstují nejlepší,unikátní a vysoce ceněná vína. Douro Valley je pilířem portugalského vinařství, odkud pocházejí v úvodu zmiňovaná portská vína, ale i velmi kvalitní vína přírodní.

Pro výrobu portských i přírodních vín se používají tradiční domácí odrůdy vinné révy a stejně jako u španělských, tak i u portugalských vín platí pravidlo velmi výhodné ceny vůči nabízené kvalitě. V regionech Alentejo, Bairrada a Dăo se zase produkují známá stejnojmenná, plná, bohatá vynikající červená vína pro každodenní konzumaci. Dalšími důležitými regiony jsou Estremadura, Ribatejo, Algarve Bucelas, Colares, Carcavelos, Setúbal, Vinhos Verdes. Speciálními dolihovanými víny je znám ostrov Madeira. Dva portugalské regiony jsou pak zapsány v UNESCO jako součást světového dědictví – Douro Valley a Pico Island.

V celém Portugalsku se pěstuje okolo 500 druhů odrůd, což umožňuje ohromnou flexibilitu při výrobě vín. Oxfordský vinařský průvodce označuje zemi jako „pokladnici domorodých odrůd“. Kvalitou a unikátností svých vín, velikostí a rychlostí růstu prestiže patří Portugalsko do TOP 10 mezi vinařskými zeměmi. Její celkový objem výroby představuje 4% celkové celosvětové produkce. Vinice pokrývají 8% celkového území a pouze vrcholky hor nejsou vhodné pro pěstování vína.

Klasifikační systém byl vytvořený o více než 200 let dříve než ve Francii - kategorizace je obdobná jako v sousedním Španělsku. Vinho de Mesa (stolní víno) znamená běžné stolní víno. Nese pouze označení výrobce a garanci původu v Portugalsku. Vinho Regional nese označení regionu. Garanci původu a vysoké kvality oznamuje označení DOC (Denominaçăo de Origem Controlada). Vína vyšší kvality, ale mimo DOC oblasti můžou být označená jako IPR (Indicação de Proveniência Regulamentada). Pokud se víno z výjimečných ročníků nechá zrát déle, setkáme se s označením Reserva nebo Garrafeira. Názvy Tinto, Branco, Rosado oznamují barvu (červené, bílé, růžové).

Historie portugalského vinařství

Historie výroby vína v Portugalsku je delší než samotná historie Portugalska. Předpokládá se, že víno se na pyrenejském poloostrově začalo pěstovat již 2 000 let před n.l. V 10. století před n.l. převzali moc Peršané a přivezli sem nové odrůdy vín. Poté v průběhu staletí vládli poloostrovu střídavě Římané a Keltové. I oni svým způsobem ovlivnili výrobu vína.

Hlavní vzestup však nastal až ve druhé polovině 14. století. V 15. a 16. století se vinohradnictví rozvíjí spolu s rozvojem lodní dopravy. Smlouva mezi Anglií a Portugalskem z roku 1703 zahájila rozvoj obchodních vztahů mezi oběma zeměmi a vinný export zažil výrazný nárůst. Již v roce 1756 dosáhlo vinohradnictví světového věhlasu. Z důvodu regulace výroby byl v tomto roce oficiálně deklarován vinařský region „Alto Douro“ – nejstarší vyznačený region na světě.

V 19. století pak phylloxera zdevastovala celé vinařství, stejně jako v celé Evropě. Znovu se rozvoje dočkalo až na přelomu 19. a 20. století. V několika posledních letech proběhla hlavně v Douro Valley „malá revoluce“ – přísunem investic se podařilo zmodernizovat vinifikační technologie, resp. celý vinařský průmysl, a kromě tradičních portských vín se zde začalo s produkcí moderních červených i bílých vín.

Portugalsko není pouze Douro

Když se někoho zeptáte na portugalská vína, většině lidí se jako první vybaví Portské víno a oblast Douro. Ano, jedná se o nejvýznamnější
symboly portugalského vinařství, ale tato země, jejíž vinařská tradice sahá až do dob Féničanů, nabízí celou řadu zajímavých bílých i vysoce
kvalitních červených vín. Proslulá vína najdeme nejen v již zmiňované oblasti Douro, ale také v dalších částech Portugalska jako jsou Dao,
Bairrada, Portalegre, Borba, Redondo, Reguengos, Vidigueira či Algarve
.

V jednotlivých regionech jsou rozdílné klimatické a geografické podmínky, k teré dotvářejí jejich jedinečnost a nezaměnitelnost. Pojďme si nyní představit druhou nejvýznamnější vinařskou oblast Portugalska.

Jedná se o oblast Dao, která se rozkládá v centrální části Portugalska, kde je ze tří stran chráněna žulovými masivy Serra da Estrela, Serra do Caramulo a Serra da Nave. Není tak ovlivňována proměnlivým chladnějším klima Atlanského oceánu a panuje zde i mírnější podnebí. V zimním období často prší, léto je však až do doby sklizně převážně suché. Vinice jsou vysázeny na propustné písečné půdě s žulovým podložím. Červená vína z této oblasti mívají, díky prodloužené době macerace, vyšší obsah tříslovin. Pěstují se hlavně původní portugalské odrůdy. Bílá vína vynikají svou plnou chutí a ovocnou svěžestí.

Proces výroby portských vín

Portská vína jsou vína fortifikovaná. Jejich výroba podléhá pravidlům, která jsou průběžně upravována. Po sklizni (vzhledem k náročnému terénu často probíhá stále ručně) a odstopkování se hrozny lisují ve speciálních velkých nádobách. Toto se v historii provádělo šlapáním. Dnes je tento proces často nahrazen mechanickými lisy, které tento postup simulují.

Vzniklá hroznová šťáva je umístěna do velkých tanků, kde 2 až 3 dny probíhá fermentace. V průběhu fermentace se mošt zespoda pumpuje přes slupky hroznu v horní části (červená portská). Díky tomuto kontaktu se víno zbarvuje. Fermentace pokračuje až do okamžiku, kdy hladina neprokvašeného cukru dosáhne požadované úrovně. Poté se víno odčerpá do jiných nádob a fermentace se zastaví přidáním vinného brandy (nejedná se o standardní brandy - jedná se o čirý vinný destilát o obsahu alkoholu cca 77%).

Množství brandy a fáze fermentace ovlivňují výsledný charakter vína. Je tedy jasné, že kvalita brandy je velmi důsledně kontrolována, protože je důležitým faktorem pro výrobu vysoce kvalitních portských vín. V zimě po sklizni jsou pak výsledná vína testována a rozdělena do jednotlivých kvalitativních kategorií. Ta nejlepší vína v nejlepších ročnících jsou pak deklarována jako Vintage ports.

Kategorizace Portských vín

  • White Port – mohou být suchá nebo sladká. Doporučuje se chladit před podáváním. Vhodný aperitiv.
  • Ruby Port – směs vín různých ročníků, doba zrání 1-3 roky. Vína mají ovocný charakter a temně červenou barvu.
  • Tawny Port – v chuti méně sladká vína stařená 3-5 let. Víno se stařením nezlepší.
  • Single Quintas – již název naznačuje, že se jedná o portská vína z jedné vinice. Často mohou být ročníková.
  • LBV (Late Bottled Vintage) – ročníkové víno, které je před láhvováním stařené v dřevěných sudech minimálně 4 roky. Rok na etiketě označuje rok sklizně.
  • Víceletá portská – je směs různých ročníků, které zrají mnoho let v dubových sudech. Oficiálními kategoriemi jsou 10, 20, 30 a 40 letá portská, kde číslovka udává průměrné stáří použitých ročníků.
  • Colheitas – portské z jednoho ročníku (nezaměňovat s vintage port). Colheity po sklizni můžou zrát 20 i více let v sudech. Láhvují se až před uvedením do prodeje, dalším zráním v láhvi se víno již nezlepší.
  • Vintage Port – vlajkové lodi mezi portskými víny. Rok uvedený na láhvi označuje rok sklizně. Víno se zpravidla láhvuje do 18 měsíců od sklizně. Dále zraje pouze v láhvi. Vyrábí se pouze ve výjimečných a úřadem deklarovaných ročnících.

Dále se můžete setkat s těmito portskými víny – Garrafeira, Pink Port, Crusted Port, Single Quinta Vintage Port

Vintage Ports & Colheitas

Obě tyto kategorie patří do ročníkových, nejkvalitnějších tříd portských vín. Rozdíl mezi nimi je v typu portského (Vintage Ports jsou typu Ruby a Colheitas jsou typu Tawny), ve výrobě, v podávání a výsledném projevu vína. Ročníková portská (Vintages) musí být podle zákona nalahvována během dvou let po sklizni (některé zdroje uvádějí 18 měsíců). Zrání v lahvi je méně intenzivní než zrání v sudu a výsledné víno má určitý obsah hroznové chuti, který v žádném špičkovém vínu typu Colheita nenalezneme. Je-li vyzrálé, představuje špičkové ročníkové portské naprosto jedinečný chuťový zážitek s opojným buketem a mohutným aroma. Vintages jsou vína s nejdelším potenciálem ke zrání. Výjimkou nejsou vína, jejichž ročník začíná číslovkou 18 a jsou ve výtečné lahvové zralosti.

Colheitas jsou portská skvělé hodnoty, často až povznášející, zrající v sudech, pocházející z jednoho ročníku. Měla by být starší minimálně dvaceti let. Mívají často výrazně nižší cenu než Vintages. Tato vína bývají na rozdíl od Vintages filtrována, což znamená, že po nalahvování se již nijak pozitivně nevyvíjí. Toto víno vydrží v dobré kvalitě i několik měsíců po otevření. Na etiketě by mělo být vyznačeno, kde bylo víno lahvováno nebo označení např. Vintage Tawny nebo zjednodušeně Colheita.

Oblasti