Důkazy o pěstování révy na území dnešní Moravy jsou datovány již do období kolonizace Evropy římskými legiemi. Za počátek novodobého vinařství je pak považován přelom 11. a 12. století. V 16. století následuje rozmach, na začátku 20. století révokazová kalamita a po druhé světové válce téměř zánik.

V roce 1952 přichází tehdejší socialistická vláda s plánem jednotné výstavby vinic a soběstačností v produkci vín. Vznikly gigantické továrny na víno, kde kvantita zvítězila nad kvalitou.

V posledních 20 letech začaly do vinařství plynout investice, přišly moderní technologie a začala nová tradice rodinných a středních firem. Vznikají nová vinařství, vedená mladými lidmi, pružně reagujícími na poptávky trhu, se snahou o zvyšující se kvalitu. Ve světovém měřítku se stále jedná spíše o „butikovou" produkci, ale díky tomu je paleta moravských vín pestřejší a zajímavější.

Podle nového zákona č. 324/2004 Sb. je Česká republika rozdělena na dvě oblasti - Čechy a Morava. Čechy se dále dělí do dvou podoblastí, a to Mělnické a Litoměřické, a Morava do čtyř podoblastí - Mikulovské, Slovácké, Velkopavlovické a Znojemské. Jednotlivé podoblasti jsou detailněji rozděleny podle jednotlivých vinařských obcí.

Kategorizace moravských vín podle cukru
Kategorie Množství cukru
Suché Nejvýše 4 g zbytkového cukru na litr
Polosuché 4,1 - 12 g zbytkového cukru na litr.
Polosladké 12,1 - 45 g zbytkového cukru na litr.
Sladké Minimální obsah 45 g zbytkového cukru.
Kategorizace tichých moravských vín
Kategorie vína Popis
Stolní víno Nejnižší kategorie bez označení odrůdy a původu, může pocházet i z jiné země EU.
Zemské víno* Tuzemský původ, povolené odrůdy, výnos max. 12t/ha, cukernatost hroznů nad 14 °NM. Může být označeno názvem oblasti, ročníkem a odrůdou.
Jakostní víno Tuzemský původ, povolené odrůdy, výroba v místě původu, výnos max. 12t/ha, cukernatost hroznů nad 15 °NM. Jakostní vína se dělí na odrůdová (minimálně 85 % uvedené odrůdy) a známková.
Jakostní víno s přívlastkem Z jedné odrůdy stanovené pro danou oblast, nejméně 85 % uvedené odrůdy, označeno názvem přívlastku, názvem oblasti, vinařské obce a ročníkem.
Kabinet Vyrábí se z hroznů, které dosáhly nejméně 19 stupňů přírodní cukernatosti.
Pozdní sběr Vyrábí se z hroznů, které dosáhly nejméně 21 stupňů přírodní cukernatosti.
Výběr z hroznů Vyrábí se z hroznů, které dosáhly nejméně 24 stupňů přírodní cukernatosti.
Výběr z bobulí Vyrábí se z vybraných bobulí, které dosáhly nejméně 27 stupňů přírodní cukernatosti.
Výběr z cibéb Vyrábí se z vybraných bobulí, které dosáhly nejméně 32 stupňů přírodní cukernatosti.
Ledové víno Vyrábí se z hroznů, které byly sklizeny při teplotách minus 7 °C a nižších, v průběhu sklizně a zpracování zůstaly zmrazeny a získaný mošt vykazoval nejméně 27 stupňů přírodní cukernatosti.
Slámové víno Vyrábí se z hroznů, které byly před zpracováním skladovány na slámě či rákosu nebo byly zavěšeny ve větraném prostoru po dobu alespoň 3 měsíců a získaný mošt vykazoval nejméně 27 stupňů přírodní cukernatosti.

* Poznámka: Klasifikace nepočítá s víny vyrobenými z několika odrůd tzv. cuvée. U nás takové, byť kvalitativně velmi vyspělé a dražší víno, může nést označení pouze „Jakostní víno". Trend výroby cuvée v našich zeměpisných šířkách prudce roste, proto se uvažuje o změně vinařského zákona.

Od roku 2009 se používá nový druh označení vín:

VOC - Víno Originální Certifikace

  • VOC Znojmo - patří sem odrůdy Sauvignon, Ryzlink rýnský, Veltlínské zelené a jejich cuvée
  • VOC Modré hory - patří sem obce Bořetice, Kobylí, Němčičky, Velké Pavlovice a Vrbice. Vína s označením VOC mohou být pouze červená nebo růžová vína z odrůd Frankovka, Svatovavřinecké a Modrý Portugal. U červených vín je pak předepsána minimální doba zrání 18 měsíců.
  • VOC Mikulov - patří sem pouze odrůdy Ryzlink rýnský, Ryzlink vlašský, Rulandské bílé, Rulandské šedé, Rulandské modré, Pálava
  • VOC Pálava - patří sem pouze odrůda Ryzlink vlašský
  • VOC Blatnice - patří sem pouze odrůdy ryzlink rýnský, Rulandské bílé, Rulandské šedé a Chardonnay
  • VOC Valtice - patří sem pouze odrůdy Sylvánské zelené a Ryzlink rýnský, stejně jako kupáže z obou odrůd
  • VOC Mělník - patří sem pouze odrůdy Müller Thurgau, Ryzlink rýnský a Rulandské modré
  • VOC Hustopečsko - patří sem pouze odrůdy Veltlínské zelené, Ryzlink rýnský, Tramín červený a Rulandské modré
  • VOC Kraví Hora - patří sem pouze odrůda André
  • VOC Bzenec - patří sem pouze odrůdy Ryzlink rýnský a Rulandské bílé
  • VOC Slovácko - patří sem pouze odrůdy Muškát, Ryzlink rýnský, Rulandské bílé, Ryzlink vlašský, Rulandské modré a Frankovka

Přírodní, naturální nebo také autentická vína

Pojmy naturální, přírodní nebo autentické víno jsou v poslední době velmi populární a vyhledávané. Co ale takové označení vlastně znamená? Jak je to s legislativou a jaký je rozdíl mezi naturálním a biovínem?

Biovína
Biovína mají s naturálními víny společné zejména ekologické pěstování a hospodaření na vinici. Pro biovína je typická čistota produktu v biokvalitě, což ale umožňuje i použití selektovaných kvasinek, řízeného kvašení, čiřících prostředků, ale i vyšších hodnot SO2 nebo speciálních postřiků vhodných pro biozemědělství. Zakázáno je použití umělých hnojiv, syntetických pesticidů, chemických přípravků, postřiků, růstových regulátorů a umělých látek. Veškerá hnojiva a podpůrné látky musí být schváleny pro použití v ekologické produkci. Na škůdce lze použit feromonové rozprašovače nebo pasti.

Autentická vína
Přírodní vína jsou vyráběna autenticky. Vinaři kladou důraz na původní postupy a tradiční metody, a to jak na vinici, tak ve sklepě. Nepoužívají žádné postřiky (ani ty vhodné pro biozemědělství). Vinaři si vystačí s pomocí užitečného dravého hmyzu (slunéčka, draví roztoči, škvoři a lumčíci) a speciálních bylinných společenstev,
která jsou součástí zelených pásů mezi řadami révy. Tato společenstva podporují víno v růstu, zlepšují vodní režim, pomáhají lépe zužitkovat vzdušný dusík z půdy a v neposlední řadě jsou útočištěm prospěšného hmyzu.

Autentisté se snaží být v maximálním souladu s přírodou a jejím přirozeným rytmem. Využívají energetických sil i fází měsíce. Je pro něj typické používání biodynamických komponent jako je vlastní kompost nebo přírodní preparáty, které si sami připravují. Jedná se například o roháček, křemenáček nebo preparáty
z řebříčku či dubové kůry.

Díky ekologickému hospodaření ve vinici, vhodně zvolenému ozelenění a využití přirozené úrodnosti půdy lze zajistit ideální podmínky pro dobrou a kvalitní úrodu. Vždy je třeba zajistit vhodný řez a redukci sklizně tak, aby bylo možné získat vysoce jakostní hrozny s vyváženým obsahem cukru a kyseliny. Hrozny disponují pestrou paletou chutí a vůní, která je dále podpořena i zpracováním vína ve sklepě. Pomalá fermentace s minimálním přístupem vzduchu, zrání v keramických nádobách, úplná či spontánní fermentace. To jsou procesy, které dávají vínu zcela unikátní chuť. Autentická vína tak mohou mít zcela odlišný charakter než běžná vína. Pro začátečníka s těmito víny může být jejich pochopení opravdovou výzvou. Kdo ale odhalí jejich kouzlo a přijme ho za své, ten v nich jistě objeví zcela nový svět vína. Svět, který běžným konzumentům zůstane mnohdy utajen navěky.

Pro naturální vína není povolena žádná nebo jen hrubá filtrace, tj. mechanická redukce kalů v mladém víně. Čiření se provádí s pomocí vybraných přírodních látek, jako je bentonit nebo čerstvý vaječný bílek. Jsou omezeny i limity síry, které ovšem nejsou pevně zakotveny v legislativě. I proto je definice „Naturálního
vína“ často odlišná v závislosti na zdroji.

V České republice se setkáváme se dvěmi hlavními autentistickými spolky: Autentisté a Autentista Moravia Magna. Oba tyto spolky se řídí přísnými pravidly pro pěstování révy a zpracování hroznů a mají je sepsána ve svých chartách, které definují konkrétní směr a filozofii výroby.