Blog Global Wines & Spirits

Bílá vína z Moravy i Čech

Výrazné vůně i jemné tóny, svěžest, bohatost extraktivních látek, zralé a šťavnaté kyseliny. To jsou moravská a česká bílá vína. V České republice se pěstuje celá řada odrůd, včetně několika u nás vyšlechtěných. Tato vína jsou pak silně ovlivněna specifickými přírodními podmínkami, tzv. „terroir“. Velmi oblíbená jsou mladá vína, čím dál běžnější jsou ovšem vína s potenciálem k archivaci.

Pokud bychom se bavili o aktuálně moderních bílých odrůdách, bez pochyby sem spadají tradiční odrůdy jako např. Müller Thurgau, Veltlínské zelené a Ryzlink rýnský. I přesto, že se jedná o odrůdy tradiční, postupy výroby vína jsou již nové a moderní.

 

Všechna naše česká a moravská vína

banner 3_1348x550_globalwines

Müller Thurgau

Barva bývá obvykle méně výrazná, zelenkavě žlutá s jiskrnými odlesky. Vůně je jemně aromatická, kořenitá, s lehkými muškátovými a příjemnými ovocnými tóny broskví či grepu. Chuť vína je svěží, středně plná, harmonická, šťavnatá s lehce kořenitým nádechem, vybízející k dalšímu napití. Za vyzkoušení stojí určitě Milerka z Valticka, Mikulovska, Znojemska, Mělnicka nebo z okolí Žernosek.

Veltlínské zelené

Vína z této odrůdy mívají obvykle barvu méně výraznou, zelenkavě zlatavou s jiskrnými odlesky. Vůně má tóny, které mohou připomínat pepř, kořenitost, lehkou mineralitu nebo také ovocné tóny či vůni připomínající posekanou trávu nebo louku. Chuť vína bývá šťavnatá, svěží, s výraznou kyselinou, příjemnou kořenitostí a lehkou stopou hořkých mandlí v dochuti. Určitě stojí za to vyzkoušet Veltlíny ze Znojemska, Mikulovska nebo Velkopavlovicka, v Čechách pak z Mělnicka, Roudnicka nebo Mostecka.

Ryzlink rýnský

Mladé Ryzlinky se vyznačují světle zelenkavě žlutou barvou. Starší, nazrálejší vína dosahují barvy zlatožluté, někdy až jantarové. Vůně se liší v závislosti na ročníku, vyzrálosti a terroiru. U mladších vín se výrazněji projevuje ovocná složka – broskve, meruňky nebo citrusové plody. U starších vín se potom objevují krásné květnaté tóny přecházející do medovosti a petrolejovosti. Chuť bývá plná, osvěžující s pikantní kyselinkou, která ho předurčuje k dlouhodobému zrání. Této odrůdě se velmi dobře daří na Litoměřicku, Mělnicku, Znojemsku, Strážnicku a především pak ve Slovácké podoblasti v okolí města Bzenec.

 

Pro jednoduchost lze obecně odrůdy, ze kterých se bílá vína vyrábějí, rozdělit do tří skupin

První skupina má přirozeně vyšší obsah kyselin a jejími typickými představiteli jsou Ryzlink rýnský, Ryzlink vlašský a Sauvignon. Tato vína jsou primárně ovocitá, šťavnatá, zabíhají až do citrusových tónů a bývají příjemně pikantní.

Druhou skupinu tvoří vína s nižším obsahem kyselin. Sem patří mnoho odrůd, ale nejznámějšími jsou rodina burgundských, tedy Rulandské bílé, Rulandské šedé a Chardonnay. Řadíme sem ale také naše nejtypičtější odrůdy jako Veltlínské zelené, Müller Thurgau, Sylvánské zelené nebo Neuburské. Tato skupina je oblíbená pro svou příjemnou svěžest a ovocnost.

Třetí skupina zahrnuje odrůdy aromatické. Vína jsou to bohatá, kořenitá, s opulentním aroma i chutí. Nejznámější aromatické odrůdy jsou pak Tramín červený, Muškát moravský nebo Pálava. Těmto vínům sluší zbytkový cukr, a proto je častěji vídáme jako polosuchá či polosladká.

Bílé víno je nejuniverzálnější ze všech vín a jako takové nezná sezonu. Je vhodné pro každodenní i sváteční pití v průběhu celého roku. Podává se nachlazené na teplotu 8–12 °C, přičemž mladá a méně aromatická chladíme více, zralá, aromatičtější pak méně. Podáváme je v pořadí od mladších, méně aromatických a sušších po bílá starší, aromatická a s vyšším zbytkovým cukrem. Víno naléváme jen cca do třetiny objemu sklenice, aby se v jejím zbytku mohlo dostatečně rozvinout jeho aroma. Zpravidla ho do nedopité sklenice nedoléváme, abychom uchovali jeho náležité nachlazení.

 

Všechna naše česká a moravská vína