Váš košík je prázdný
Výrazné vůně i jemné tóny, svěžest, bohatost extraktivních látek, zralé a šťavnaté kyseliny. To jsou moravská a česká bílá vína. V České republice se pěstuje celá řada odrůd, včetně několika u nás vyšlechtěných. Tato vína jsou pak silně ovlivněna specifickými přírodními podmínkami, tzv. „terroir“. Velmi oblíbená jsou mladá vína, čím dál běžnější jsou ovšem vína s potenciálem k archivaci.
Pokud bychom se bavili o aktuálně moderních bílých odrůdách, bez pochyby sem spadají tradiční odrůdy jako např. Müller Thurgau, Veltlínské zelené a Ryzlink rýnský. I přesto, že se jedná o odrůdy tradiční, postupy výroby vína jsou již nové a moderní.
Všechna naše česká a moravská vína
Barva bývá obvykle méně výrazná, zelenkavě žlutá s jiskrnými odlesky. Vůně je jemně aromatická, kořenitá, s lehkými muškátovými a příjemnými ovocnými tóny broskví či grepu. Chuť vína je svěží, středně plná, harmonická, šťavnatá s lehce kořenitým nádechem, vybízející k dalšímu napití. Za vyzkoušení stojí určitě Milerka z Valticka, Mikulovska, Znojemska, Mělnicka nebo z okolí Žernosek.
Vína z této odrůdy mívají obvykle barvu méně výraznou, zelenkavě zlatavou s jiskrnými odlesky. Vůně má tóny, které mohou připomínat pepř, kořenitost, lehkou mineralitu nebo také ovocné tóny či vůni připomínající posekanou trávu nebo louku. Chuť vína bývá šťavnatá, svěží, s výraznou kyselinou, příjemnou kořenitostí a lehkou stopou hořkých mandlí v dochuti. Určitě stojí za to vyzkoušet Veltlíny ze Znojemska, Mikulovska nebo Velkopavlovicka, v Čechách pak z Mělnicka, Roudnicka nebo Mostecka.
Mladé Ryzlinky se vyznačují světle zelenkavě žlutou barvou. Starší, nazrálejší vína dosahují barvy zlatožluté, někdy až jantarové. Vůně se liší v závislosti na ročníku, vyzrálosti a terroiru. U mladších vín se výrazněji projevuje ovocná složka – broskve, meruňky nebo citrusové plody. U starších vín se potom objevují krásné květnaté tóny přecházející do medovosti a petrolejovosti. Chuť bývá plná, osvěžující s pikantní kyselinkou, která ho předurčuje k dlouhodobému zrání. Této odrůdě se velmi dobře daří na Litoměřicku, Mělnicku, Znojemsku, Strážnicku a především pak ve Slovácké podoblasti v okolí města Bzenec.
První skupina má přirozeně vyšší obsah kyselin a jejími typickými představiteli jsou Ryzlink rýnský, Ryzlink vlašský a Sauvignon. Tato vína jsou primárně ovocitá, šťavnatá, zabíhají až do citrusových tónů a bývají příjemně pikantní.
Druhou skupinu tvoří vína s nižším obsahem kyselin. Sem patří mnoho odrůd, ale nejznámějšími jsou rodina burgundských, tedy Rulandské bílé, Rulandské šedé a Chardonnay. Řadíme sem ale také naše nejtypičtější odrůdy jako Veltlínské zelené, Müller Thurgau, Sylvánské zelené nebo Neuburské. Tato skupina je oblíbená pro svou příjemnou svěžest a ovocnost.
Třetí skupina zahrnuje odrůdy aromatické. Vína jsou to bohatá, kořenitá, s opulentním aroma i chutí. Nejznámější aromatické odrůdy jsou pak Tramín červený, Muškát moravský nebo Pálava. Těmto vínům sluší zbytkový cukr, a proto je častěji vídáme jako polosuchá či polosladká.
Bílé víno je nejuniverzálnější ze všech vín a jako takové nezná sezonu. Je vhodné pro každodenní i sváteční pití v průběhu celého roku. Podává se nachlazené na teplotu 8–12 °C, přičemž mladá a méně aromatická chladíme více, zralá, aromatičtější pak méně. Podáváme je v pořadí od mladších, méně aromatických a sušších po bílá starší, aromatická a s vyšším zbytkovým cukrem. Víno naléváme jen cca do třetiny objemu sklenice, aby se v jejím zbytku mohlo dostatečně rozvinout jeho aroma. Zpravidla ho do nedopité sklenice nedoléváme, abychom uchovali jeho náležité nachlazení.
9. 12. 2024
5. 12. 2024
29. 11. 2024
22. 11. 2024
14. 11. 2024