Château Haut-Brion

Mince z poloviny 1. století našeho letopočtu

Vinařství Château Haut-Brion se nachází v městečku Pessac, jen pár kilometrů od Bordeaux. Jak dokládá nedávný nález mince s podobiznou římského císaře Claudia, historie vinařství sahá až do poloviny 1. století našeho letopočtu! Mince potvrzuje keltský původ toponymu „Haut-Brion“. V té době Římané učili vinařskému umění galský kmen Bituriges Vivisques, zakladatele starověkého Bordeaux. Ve dvou nedávno objevených rukopisech v Departement Archives of the Gironde z let 1521 a 1526 se poprvé objevuje termín „cru“ pro území „Aubrion“ a „Haulbrion“. Tyto dva texty znamenaly začátek evoluce trvající více než tři staletí, která nakonec povýšila Haut-Brion na váženou hodnost „Premier Cru Classé“ v prestižní klasifikaci vín Gironde z roku 1855. Tak se zrodila jedna z nejluxusnějších značek na světě.

Lucemburský princ Robert a Laurent Chavier před Château Haut-Brion s rukopisy z let 1521 a 1526 nalezenými v Departement Archives of the Gironde. Zdroj: https://www.facebook.com/ChateauHautBrion

Jean de Pontac

V roce 1533 získal panství od baskického obchodníka Jeana Duhaldeho Jean de Pontac. Ten se v roce 1525 oženil s Jeanne de Bellon, jejímž věnem byla část země Haut-Brion. Jean de Pontac neustále zdokonaloval práci započatou Římany. Rozšiřoval a renovoval panství a proměnil jej v to, čím je dnes. V roce 1549 začal se stavbou zámku. Jean de Pontac území velmi dobře znal. Rozhodl se stavět na písčité ploše na úpatí nádherného štěrkového svahu, který se používal pouze pro pěstování vinné révy. Na konci svých dnů vlastnil více než polovinu vinic, které nyní tvoří Haut-Brion. Zemřel v pokročilém věku 101 let 5. dubna 1589 a zažil panování pěti králů: Ludvíka XII. Françoise 1, Jindřicha II., Karla IX. a Jindřicha III.

Rytina Gustava de Galarda z roku 1830 zobrazuje zámek, vinici a technické zařízení. Zdroj: https://www.facebook.com/ChateauHautBrion

Arnaud III de Pontac, průkopník nového stylu vína

Po smrti Jeana de Pontaca zdědil zámek jeho čtvrtý syn, Arnaud II de Pontac a po něm v roce 1605 jeho synovec Geoffroy. Dvě generace po Jeanu de Pontac dělaly vše pro to, aby vinařství proslavily, ale největší vliv měl až Arnaud III., Geoffroyův syn, který byl skutečným renesančním mužem. Jako erudovaný humanista měl údajně jednu z největších soukromých knihoven ve Francii. Byl jmenován prvním předsedou parlamentu Guyenne a rychle se stal jedním z nejvlivnějších politiků v Bordeaux.

 Jakmile zdědil panství, začal Arnaud III rozšiřovat sídlo, přistavěl k zámku další křídlo a zdvojnásobil plochu vinice. Navíc využil svůj politický vliv k rozšíření věhlasu svého vína, zejména v Anglii. Přestože Bordeaux na začátku 17. století již nebylo pod nadvládou Angličanů, většina jeho vín se tam stále vyvážela. Jméno Arnauda III. de Pontaca se zapsalo do historie Haut-Brion a francouzského vína především proto, že byl průkopníkem nového stylu vína, který se stal předchůdcem všech moderních červených Grand Cru. Tento inovativní styl vína, známý jako „New French Claret“, se stal velmi populárním na anglickém trhu. Bylo to „vin de garde“ (dlouho uchovávající víno), které podle mnoha historiků zažehlo „vinařskou revoluci“.

Arnaud III de Pontac zažehl vinařskou revoluci novým stylem vína „New French Claret“. Zdroj: https://www.facebook.com/ChateauHautBrion

Château Haut-Brion na královské tabuli

V roce 1660, po 11 letech puritanismu, byla obnovena anglická monarchie a na trůn usedl Karel Il. Ten si víno z Château Haut-Brion velmi oblíbil a s ním i dvořané a londýnská smetánka. Samuel Pepys, slavný anglický diarista, si do svého deníku v roce 1663 zapsal: „A tam se pilo jakési francouzské víno zvané Ho Bryan (sic), které má dobrou a nejzvláštnější chuť, s jakou jsem se nikdy nesetkal…“

Pontacks Head v Londýně – místo, kde intelektuálové opěvují víno Haut-Brion

V roce 1666 Arnaud III poslal svého syna Françoise-Auguste de Pontaca v doprovodu francouzského kuchaře do hlavního města Anglie. Zdesi otevřeli luxusní podnik s názvem „Pontacks Head“, inspirovaný portrétem Arnaudova otce visícího na dveřích. Polohu nemohli vybrat lépe – v těsné blízkosti klubů, které navštěvovali vlivní intelektuálové si podnik okamžitě získal velkou oblibu. Pontac zde prodával Haut-Brion za vysokou cenu – 7 šilinků za láhev, oproti obvyklým 2 šilinkům, které běžně stávala jiná vína. Podávalo se zde víno Haut-Brion a pokrmy, které byly mnohem propracovanější než jídla dostupná v jiných londýnských hostincích té doby. Scházeli se zde aristokraté, umělci, spisovatelé a milovníci vína, kteří víno Haut-Brion opěvovali.

Château Haut-Brion: Zrození legendy 

Po královském vzoru se o víno Haut-Brion začaly zajímat známé osobnosti ve snaze pochopit původ jeho „velmi zvláštní chuti“. John Locke, slavný anglický filozof, navštívil panství 14. května 1677 a napsal o tom ve své knize: „Víno Pontac, tak uctívané v Anglii, se vyrábí na malém vyvýšeném místě, které je otevřené nejvíce na západ. Není to nic jiného než čistý bílý písek smíchaný s trochou štěrku…“ Tak se zrodila legenda Château Haut-Brion.

Nový zlatý věk a návštěva Thomase Jeffersona

O méně než století později, v roce 1749, zdědil Château Haut-Brion po svém otci Joseph de Fumel. Tak začal nový zlatý věk. Joseph nechal vytvořit rozsáhlý francouzský park a navrhl komornější zahradu, kterou najdete u zámku dodnes. Postavil také Oranžerii (uzavřená stavba s velkými okny a vytápěním, která slouží k přezimování choulostivých dřevin) a nové hospodářské budovy kolem hlavního nádvoří. 25. května 1787 Château Haut-Brion poprvé navštívil Thomase Jefferson, kterého zdejší víno okouzlilo. Jeffersonova soukromá korespondence ukazuje, jak dobře znal vína z Bordeaux. Identifikoval „čtyři prvotřídní vinice“ pro červené víno: Château Lafite, Château Margaux, Château Latour a Chateau Haut-Brion a předjímal tak klasifikaci z roku 1855. Je ironií, že ve stejném roce, kdy byl Joseph de Fumel popraven gilotinou, byl Jefferson zvolen prezidentem Spojených států a zůstal věrný „svému“ Château Haut-Brion. Víno Haut-Brion se pravidelně podávalo na večeřích prezidentů Madisona a Monroea v Bílém domě.

25. května 1787 navštívil zámek Haut-Brion Thomas Jefferson. Obraz je z roku 1788, autorem je John Trumbul. Zdroj: https://www.facebook.com/ChateauHautBrion

Premiers Grands Cru Classé

Během následujících 40 let prošel majetek rukama různých vlastníků. V roce 1836 koupil zámek Joseph Eugène Larrieu. V roce 1855 obdržel odměnu, která byla úměrná jeho úsilí v Château Haut-Brion. Téhož roku na světovém veletrhu v Paříži Asociace obchodníků s vínem z Bordeaux (na žádost obchodní komory v Gironde) sestavila oficiální klasifikaci nejlepších vín z Bordeaux. Château Haut-Brion byl jmenován jedním ze čtyř „Premiers Grands Crus Classés“ pro červené víno, vedle Margaux, Lafite a Latour. Historicky byla tato klasifikace z roku 1855 v mnoha ohledech přímým potomkem poznámek Thomase Jeffersona z roku 1787. Navzdory tomuto úspěchu nebyly roky 1836 až 1896 pro vinařství šťastné a to v důsledku politických otřesů a nemocí, které postihly vinice v Bordeaux ve druhé polovině 19. století. 

Girondinský duch revoluční Francie

V roce 1859, po smrti svého otce, převzal kontrolu nad osudem Château Haut-Brion Amédée (1807-1873). Jako mnoho předchozích majitelů Haut-Brion, spojil vinařství se svou politickou kariérou. Úspěšně se vypořádal s plísní a vinici postupně znovu vysadil. Modernizoval také sklepy, dohlížel na výrobu vína a rozvíjel obchod na anglickém trhu. Po roce 1870 byl znovu zvolen poslancem a poté se stal prefektem Gironde. Lidé z Bordeaux hrdě hlásali, že Amédée ztělesňuje „girondinského ducha revoluční Francie“.

Révokaz by se sem neodvážil!

Amédée de Larrieu zemřel v roce 1873 a panství přenechal svému synovi Eugènovi (1848-1896). Eugène byl známý tím, že s přesvědčením prohlásil, že „révokaz by se zde neodvážil ukázat svou tvář!“ Bohužel mšice zdevastovala vinice po celé Evropě a v roce 1880 tvrdě zasáhla i Chateau Haut-Brion. Eugèn vedl s touto chorobou velmi urputný boj a porazil ji kompletní přestavbou vinice pomocí podnože ze Severní Ameriky, révy říční (Vitis riparia).

Château Haut-Brion byl také jedním z prvních, kde od roku 1923 systematicky lahvovali víno na svém panství. V lednu 1925 koupil Château Haut-Brion André Gibert a řídil jej devět let. Navzdory svému pokročilému věku, špatnému zdraví a bez jakýchkoliv dědiců, začal hledat dostatečně mocnou a vlivnou postavu, která by zabránila zastavění jeho vzácného pozemku a vrátila zámku jeho bývalou slávu. A tak na scénu vstoupil člověk, který nabídl Château Haut-Brion třetí zlatý věk a jehož potomci jsou stále v čele společnosti: Clarence Dillon.

Na počest Clarence Dillona bylo vyrobeno víno Clarence de Haut-Brion – druhé víno Premier Grand Cru Classé z roku 1855. Zdroj: https://www.facebook.com/ChateauHautBrion

Rodina Dillonových – současní majitelé Château Haut-Brion

V roce 1934 navštívil během své cesty do Francie Château Haut-Brion newyorský bankéř, Clarence Dillon. Když se vracel lodí zpět do Spojených států, obdržel telegram, který ho informoval, že může koupit Haut-Brion, ale s podmínkou, že nesmí dlouho otálet. Jeho odpověď byla jasná: „Jednejte rychle!“ Nákup byl dokončen 13. května 1935. Moderní éra Haut-Brion mohla začít. Historie rodiny Dillonů je úzce propojena s historií Francie 20. století. Od roku 1935 až do současnosti nebyla žádná jiná vinice tak dlouho spjata s americkou rodinou, která zbožňuje Francii a její způsob života. Clarence Dillon a jeho synovec Seymour Weller udělali vše pro modernizaci panství. Okamžitě zavedli elektřinu a nový vodovodní systém, přestavěli park a jeho areál, ořezali stromy a zrenovovali sklepy.

V září 1939, kdy vypukla druhá světová válka, proměnil Clarence Dillon Château Haut-Brion na nemocnici, která přijímala raněné důstojníky z francouzské armády. Během tohoto období působil jako neoficiální styčný agent mezi americkou a britskou vládou. Jeho zásadní role byla uznána až mnohem později. Clarence Dillon obnovil jeho někdejší slávu a vrátil ho do elitního kruhu nejlegendárnějších vín na světě. S touto výjimečnou a odvážnou vizí nyní pokračuje již čtvrtá generace rodiny, zastoupená lucemburským princem Robertem – od roku 2008 předsedou a generálním ředitelem. 

Château Haut-Brion otevírá své brány

Pirátská skrýš vydala vzácný poklad – láhev Château Haut-Brion

V roce 2004 došlo v částečně ponořené jeskyni na ostrově Mayotte k výjimečnému objevu: potápěč narazil na starověkou pirátskou skrýš a její rozmanité poklady. Mezi nimi byla láhev Château Haut-Brion, pocházející z doby kolem 50. let 19. století, jak potvrzují některé mince nalezené na stejném místě. Událost se stala zdrojem inspirace při vytváření láhve pro Château Quintus.

Klenot mezi premier cru v Bordeaux

Úspěch vín Château Haut-Brion spočívá v úctě k tradicím, hodnotám, jedinečným znalostem získaným v průběhu staletí a inovativní moderní vizi. Cílem panství je prostřednictvím svých vín odhalit jedinečnost svých výjimečných terroirů. Zdejší vinohrad o rozloze 51 hektarů je osázen převážně červenými odrůdami. Na 48 hektarech se zde pěstuje Merlot, Cabernet Sauvignon, Cabernet Franc a Petit Verdot. Na zbývajících hektarech se pěstují odrůdy Sauvignon Blanc a Sémillon. Hrozny zde dozrávají jako jedny z prvních v regionu. Díky Merlotu v konečném cuvée nejsou vína z Haut Brion tak strohá jako další zástupci z Médocu. Samozřejmostí je ruční sklizeň hroznů. Víno nejprve kvasí v nerezových tancích s řízenou teplotou, poté se z toho nejlepšího vyrobí první víno, které zraje 20-24 měsíců v dubových sudech a následně víno dozrává v lahvích.

Hrozny se v Haut-Brion sklízí ručně. Zdroj: https://www.facebook.com/ChateauHautBrion